Kriminalistická Trasologie

 

O vzniku oboru kriminalistické trasologie pojednává i jeden z dílů seriálu Dobrodružství kriminalistiky, vysílaný na ČT.  Za zakladatelem kriminalistické trasologie je považován francouzský zločinec a galejník Eugène-François Vidocq, později policista a tajný agent, který založil a byl velitelem Brigade de Sûreté.  Později v roce 1833 založil i první soukromou detektivní agenturu v Evropě.

 

Tento celý díl seriálu Dobrodružství kriminalistiky s názvem Stopa (délka 50 minut) si můžete prohlédnout na webu České Televize.

Přestanou se využívat pachové stopy jako nepřímý důkaz v trestním řízení?

Je třeba pachové stopy jako nepřímý důkaz v trestním řízení přestat využívat? Spolek Šalomoun na podporu nezávislé justice v ČR k tomu vyzývá ve své tiskové zprávě.

Odkazuje se na výsledky projektu „Ověření a zdokonalení metody pachové identifikace VF20102015011“, realizovaného v letech 2010 – 2015 Českou zemědělskou univerzitou. Dle výsledků tohoto projektu vyplývá, že metoda pachové identifikace (kriminalistická odorologie), která je používána v České republice jako nepřímý důkaz v trestním řízení s ohledem na svou chybovost prakticky vylučuje její použití.

“ Výsledky testu ukazují, že psi jsou schopni v zásadě pachovou komparaci provádět. Chybovost je ovšem natolik vysoká, že využitelnost této metody, pokud je prováděna za stávajících podmínek, jako důkazního prostředku prakticky vylučuje. Zvláště alarmující je poměrně vysoký počet ztotožnění těch párů pachových vzorků, které ve skutečnosti shodný pach neobsahovaly.“

“ Na základě výše uvedených poznatků nezbývá než dojít k závěru, že spolehlivost výše uvedené metody je za stávajících podmínek nedostatečná a její využívání v průběhu trestního řízení nelze doporučit.”

Zdroj : Metodický pokyn Ověření a zdokonalení metody pachové identifikace a jeho příloha Zpráva o průběhu testování reliability metody pachové identifikace prováděné speciálně vycvičenými služebními psy Policie České republiky ze dne 21.5.2015

Metoda tzv. pachové identifikace osob a předmětů je v České republice používána Policií zhruba od roku 1975. Původním autorem této kriminalistické metody je východoněmecká tajná služba STASI.

Pro lepší pochopení aktivit spolku Šalamoun v souvislosti s využitím  pachových stop jako důkazního prostředku, je vhodné se podívat na poznatky z odborné kriminalistické literatury a uvést si základní fakta z oboru kriminalistické odorologie. [1]

Definice kriminalistické odorologie

Kriminalistická odorologie zkoumá vznik, vlastnosti a složení pachu a způsoby jejího využití v kriminalistice.

Zkoumání pachu se provádí dvěma metodami

Dva základní způsoby zkoumání pachu je posouzení pachu prostřednictvím čichové reakce živého organismu (metoda olfaktorická). Zde se využívají převážně služební psi, ale v zahraničí například ve Venezuele využívají pro hledání drog vycvičené mladé lvy. Tamní kriminalisté uvádějí, že čich afrických šelem je mnohem lepší než čich psů a lze je použít i pro identifikaci osob.

Druhým způsobem zkoumání pachu je na základě chemicko-fyzikální analýzy (metoda olfaktronická). Tento způsob se využívá například pro odhalování drog nebo výbušnin na letištích.

Rozdělení odorologických stop

Odorologické stopy mohou v praxi existovat ve dvou formách:

  • Odorologické stopy na předmětech – vznikají při kontaktu těchto předmětů s původcem pachu nebo jeho substituty.
  • Odorologické stopy – pachy, které vznikají vyloučením pachových látek do okolí původcem pachu, případně i jeho substitutem nebo stopu na předmětu – pachy jsou velmi nestálé a praktické využití je omezeno na uzavřené prostory.

Objekt, který stopu vytvořil, nemusí být vždy původcem pachu. Stopa může vzniknout působením jeho substitutu. Jedná se o

  • Částice lidských tkání nebo výměšky (nehty, vlasy, pot, sliny), které fyziologicky souvisí s tělesným pachem.
  • Předměty, které jsou ve stálém kontaktu s osobou (oděv, obuv, hodinky, klíče, apod.), množství pachu na ně přenesené může být poměrně velké.

Složení kriminalistické pachové stopy

Kriminalistická pachová stopa zachycená na pachovém snímači obsahuje:

  • Pachové pozadí – jedná se o pachy organického a anorganického původu, které jsou součástí místa, kde je pachová stopa snímána.
  • Pachy přidružené – jedná se o pachové pozadí místa pohybu a pobytu člověka v době před sejmutím pachové stopy (pachy bydliště, pracoviště a jiné.).
  • Pachy druhové – umožňují určit skupinovou příslušnost pachu člověka (typicky pohlaví a rasy).
  • Individuální pach osoby – po celou dobu života jedince prakticky neměnná, geneticky podmíněná součást.

Vlastnosti pachové stopy [2]

  • extrémně malou hmotnost a plynné skupenství, což vyžaduje speciální postup při jejich vyhledávání, fixaci a analýzu,
  • nemůže být individuálně identifikována smyslovými orgány člověka ani technickými prostředky,
  • má latentní charakter a nelze ji žádným způsobem zviditelnit,
  • místo, kde by pachová stopa mohla být přítomna, lze určit na základě jiných kriminalisticky významných stop, např. trasologických, daktyloskopických stop,
  • pachová stopa se může nacházet i na místech, se kterými osoba nepřišla do kontaktu, a to z mikrostop odlučovaných do prostoru,
  • ke konzervaci pachové stopy lze využít nosiče výjimečně, pachové stopy jsou vnaprosté většině fixovány zachycením odpařovaných nebo sublimovaných částic,
  • pachová stopa se rozředí postupným odpařováním nebo sublimací do poměru, kdy již nelze provést její identifikaci,
  • pachová stopa nemůže být z místa svého výskytu svým původcem odstraněna jinak, než úplným zničením povrchu,
  • nosiče pachu mohou být po odchodu původce pachu odstraněny jejich mechanickým snesením, např. pohybem chodců nebo jízdou dopravních prostředků,
  • pachová stopa dlouhodobě ulpívá na předmětu, který se nachází ve stojaté vodě (například na zbrani odhozené do vody),
  • pachová stopa může být vlivem přírodních podmínek degradována poškozením svého nosiče, např. hniloba, tlení, apod.
  • pachová stopa může být vědomě i nevědomě kontaminována zavlečením (přenosem) pachu osoby, která s vyšetřovanou událostí nesouvisí.

Poznatky o pachových stopách

Pachové stopy jsou neviditelné a nelze je žádným dostupným způsobem zviditelnit. Pachová stopa je velmi citlivá vůči vlivům, které na ni mohou působit a může se snadno znehodnotit nebo zničit.

Po vyhledání stop – zdrojů pachu je třeba provést jejich urychlené zajištění.  Tyto pachové stopy je nutné zajišťovat pomocí dokonale čistých nástrojů (sterilní pinzety, skalpely, nůžky apod.).

Pro pachové stopy je typické, že existují zpravidla v kontaktu s jinou kriminalisticko-technickou stopou. Například se stopami daktyloskopickými, trasologickými, biologickými a dalšími.  V těchto případech potom platí zásada, že se nejprve zajišťuje stopa pachová a po ni teprve stopa daktyloskopická, trasologická a další stopy. Při zajištění pachové stopy je třeba zabránit poškození nebo zničení ostatních stop.

Jedinečnost pachové stopy je založena na tom, že oproti ostatním kriminalistickým stopám ji pachatel na místě činu v zásadě zanechává vždy, a jako jejich původce je sám nemůže odstranit, nebo překrýt pachem jiné osoby. Zde je třeba oproti informacím z odborné literatury poznamenat, že pach může být na místo “zavlečen” například předmětem nebo částí oděvu, který byl v kontaktu s údajným pachatelem. Zároveň kontaminaci pachové stopy mohou způsobit i sami policisté, či v určitém případě i technik, který stopy zajišťuje.

Dále například dle judikatury rozhodnutí Ústavního soudu ČR pod sp. zn. IV. ÚS 3034/08 na základě důkazu srovnání pachových stop je ovšem možné vyvodit jen to, že se pachatel v minulosti nacházel na místě, na němž byla stopa sejmuta. Neznamená to tedy samo o sobě jednoznačně, že daný čin spáchal.

Odběr pachových stop

Pachová stopa je snímána kriminalistickým technikem policie tak, že vyjme sterilní pinzetou speciální textilní pachový snímač (ARATEX) z pachové konzervy (sterilní sklenice s těsnícím kovovým uzávěrem), kterou ihned uzavře. Pachový snímač přiloží na pachovou stopu a překryje aluminiovou folií (ALOBAL). Doba pro sejmutí pachové stopy musí činit minimálně 30 minut. Poté se pachový snímač sterilní pinzetou vloží zpět do pachové konzervy, které se ihned uzavře. Pachová konzerva se označí standardním štítkem a vloží se do jednorázového bezpečnostního sáčku.

Odběr pachové stopy musí být pečlivě zaznamenám do protokolu o ohledání místa činu, a dále v protokolu o sejmutí pachových stop, který tvoří jeho přílohu.  Umístění jednotlivých pachových stop musí být v protokolu dokumentováno náčrtkem a fotodokumentací.  O tomto detailněji pojednává například i Zdeněk Krejčí ve své práci METODA PACHOVÉ IDENTIFIKACE JAKO DŮKAZ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ [3]

“V protokolu o ohledání ve smyslu § 113 trestního řádu musejí být dokumentovány podstatné náležitosti, kromě náležitostí dle § 55 odst. 1 tr. řádu, ještě informace o stopě, zejména místo, doba snímání pachové stopy, podmínky (vnitřní či vnější teplota, klimatické podmínky), rušivé vlivy a způsob zajišťování otisku pachové stopy (OPS), včetně jejich označení, zajištění a uložení.

V protokolu o odběru pachového vzorku osoby ve smyslu § 114 odst. 2, odst. 3 trestního řádu musejí být dokumentovány podstatné náležitostí, kromě náležitostí dle § 55 odst. 1 tr. řádu, ještě informace o době a způsobu provedení odběru pachového vzorku osoby, zda došlo k opakování odběru, a též podmínky úkonu (vnitřní či vnější teplota, klimatické podmínky), rušivé vlivy (oděv osoby, předávání oděvu, apod.), námitky osoby a podpisová doložka.”

Pachový vzorek osoby určený k identifikačnímu porovnání (kriminalistické komparaci) musí být odebírán s vědomím této osoby.

Trvanlivost pachových konzerv se uvádí zpravidla cca 1 rok, výjímkou však není ani jejich využitelnost po delší dobu.

Pes provádí pachovou zkoušku opakovaným porovnáváním mezi sedmi různými pachovými konzervami, jejichž pořadí se změní, a které musí být odebrány osobám podobného etnického původu.

Rozmístění pachových konzerv nesmí být pes ani osoba vedoucí psa přítomni.

Využívání služebních psů pro účely zkoumání a vyhodnocování pachových stop je typická subjektivní (olfaktorická) metoda. Pes při ní postupně očichává předložené stopy “hodnotí” je ve svém vědomí a stanoveným způsobem (tzv. zalehnutím) označí shodné pachové stopy.

Tato subjektivní metoda nedovoluje objektivní prověření shody dvou nebo více pachových stop a její význam pro proces dokazování se tak pochopitelně snižuje.

V současné době se hledají objektivní chemické-fyzikální metody přístrojové analýzy pachu, jejichž hlavní předností je objektivnost a možnost dokumentace a tedy možnost využití odorologické expertizy jako důkazního prostředku.

Zdroje:  

https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-krimi/517914/prusvih-ceske-kriminalistiky-pachove-stopy-jsou-jako-dukaz-vyloucene-tvrdi-odbornici.html

http://spoleksalamoun.com/sd/novinky/hlavni-stranka/pachova-stopa-nelze-pouzit.html

http://spoleksalamoun.com/sd/novinky/hlavni-stranka/pachova-stopa-nelze-pouzit.html

https://cs.wikipedia.org/wiki/Odorologie

https://www.usoud.cz/aktualne/pachove-stopy-jako-neprimy-dukaz-v-trestnim-rizeni/

https://www.epravo.cz/top/clanky/pachova-stopa-jako-dukaz-v-trestnim-rizeni-20647.html

https://hlidacipes.org/konec-pachovych-stop-jako-dukazu-policie-tajila-zpravu-ktera-kritizuje-vysokou-chybovost-u-sluzebnich-psu/

[1] KONRÁD, Z.; PORADA, V.; STRAUS, J.; SUCHÁNEK, J.  Kriminalistika. Teorie, metodologie a metody kriminalistické techniky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2014. 318 s. ISBN 978-80-7380-535-7.

[2] KLOUBEK, M., STRAUS, J.: Kriminalistická odorologie, Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010. 192 s. ISBN 978-80-7380-238-7.

[3] https://www.law.muni.cz/sborniky/dny_prava_2010/files/prispevky/01_aktualni/Krejci_Zdenek%20_(3670)